Hereditární angioedém (HAE) je vzácné genetické onemocnění, které se vyznačuje opakujícími se otoky podkoží, sliznic a vnitřních orgánů.
Tento stav postihuje přibližně 1 z 50 000 až 1 z 100 000 lidí na celém světě, přičemž muži i ženy jsou postiženi stejně. Nemoc se objevuje v jakémkoli věku, ale první příznaky se často vyskytují již v dětství nebo během dospívání. Otoky mohou být bolestivé a nebezpečné, zejména pokud postihnou dýchací cesty. To může dále vést k závažným zdravotním komplikacím včetně ohrožení života. Při správné léčbě a managementu nemoci však mohou pacienti s HAE žít plnohodnotný život.
V České republice je v současné době diagnostikovaných 180 pacientů, kteří se léčí ve specializovaných centrech. Celkový počet může být nicméně vyšší, odhaduje se celkem 260 nemocných.
1 z 50 000
HAE postihuje přibližně 1 z 50 000 lidí celosvětově
50 / 50
Muži i ženy jsou postiženi stejně
Vrozená porucha
imunity
Hereditární angioedém se řadí mezi onemocnění s vrozenou poruchou imunity. Ta je způsobena mutací genu SERPING1 vedoucí k nedostatku nebo dysfunkci C1-inhibitoru. Tento protein hraje klíčovou roli v regulaci zánětlivých reakcí v těle.
Existují tři hlavní formy HAE. Každá z nich je spojena s různými genetickými mutacemi. Mutace se dědí tzv. autozomálně dominantním způsobem, to znamená, že pokud má jeden z rodičů HAE, existuje 50% pravděpodobnost, že nemoc zdědí i jeho dítě.
Typy nemociExistují tři hlavní typy onemocnění:
Jde o nejčastější formu nemoci. Vyznačuje se nízkou hladinou a aktivitou C1-inhibitoru v krvi. To znamená, že tělo nemocného nemá dostatek této bílkoviny na udržení zdravých imunitních reakcí.
Tento typ onemocnění je méně častý. Lidé s tímto typem mají normální nebo zvýšené hladiny C1-inhibitoru, ale tato bílkovina nefunguje správně. To znamená, že i když jí mají dost, není schopna správně regulovat imunitní reakce.
U tohoto typu onemocnění má pacient hladiny a funkce C1-inhibitoru v normě, přesto trpí atakami. Tato varianta HAE je nejméně častá.
HAE se projevuje opakujícími se epizodami otoků (atakami) na různých částech těla jako jsou ruce, nohy, obličej, genitálie, gastrointestinální trakt a dýchací cesty. Otoky břicha mohou způsobit silné bolesti v této oblasti, nevolnost a zvracení. Otoky v oblasti dýchací soustavy mohou být život ohrožující kvůli možné obstrukci dýchacích cest a asfyxii (přerušení přívodu kyslíku do těla).
Riziko úmrtí v důsledku závažného omezení dýchání je u osob s neléčeným onemocněním až 30 %.
Každý pacient s HAE přitom zažije alespoň 1× za život otok krku anebo dýchacích cest.
1. Otoky
v oblasti kůže (ruce, nohy, obličej), urogenitální oblasti, břicha, krku, dýchacích cest – Otoky jsou obvykle bolestivé, nezřídka značně rozsáhlé, asymetrické. Kůže nad otokem je napjatá, bez zarudnutí, nesvědí.
2. Bolest břicha, průjem, zvracení (při otoku gastrointestinálního traktu)
Způsobují intenzivní bolest břicha, nevolnost, zvracení a průjem. Bolesti mohou být tak silné, že jsou často zaměňovány za akutní chirurgický stav, jako je apendicitida. Potíže jsou způsobeny otokem střevní stěny.
3. Dýchací potíže
Otoky dýchacích cest (jazyk, krk, hrtan) začínají zpravidla pocitem tísně v krku, potížemi s polykáním, chrapotem; v závažných případech vedou až k dušení. Únava a celková slabost během atak – Pacienti často pociťují zvýšenou únavu a malátnost před nástupem ataky i po jejím odeznění. Tento stav může omezovat každodenní aktivity a snižovat celkovou kvalitu života.
4. Únava a celková slabost během atak
Pacienti často pociťují zvýšenou únavu a malátnost před nástupem ataky i po jejím odeznění. Tento stav může omezovat každodenní aktivity a snižovat celkovou kvalitu života.
Onemocnění může doprovázet stres nebo pocity úzkosti. Nejistota ohledně nečekaného nástupu atak může vést k psychickému diskomfortu, stresu a úzkosti. Důležitá je proto psychologická podpora, případně konzultace s terapeutem specializovaným na práci s chronicky nemocnými.
Otok při HAE není alergickou reakcí. Léky „na alergii“ (antihistaminika, adrenalin, kortikosteroidy) jsou proto v těchto případech neúčinné.
Je nutná specifická léčba.
Četnost a závažnost otoků může být u jednotlivých pacientů velmi specifická. Projevy a frekvence potíží se zároveň mohou lišit i u jednoho člověka v průběhu života.
HAE se velmi často vyskytuje již v dětském věku. Onemocnění (první ataka) se tak v polovině případů objeví před 18. rokem věku.
U většiny dětí bývají příznaky slabé.
Nejčastější spouštěče:
stres
úzkost
virová onemocnění
(chřipka, nachlazení…)
operace
stomatologický zákrok
(riziko vyvolání otoku dutiny ústní)
hormonální změny u žen
(menstruace, těhotenství)
poranění
(aktivity s rizikem poranění)
specifické léky
(ACE inhibitory pro léčbu hypertenze)
Ataky bývají nepředvídatelné stejně jako jejich délka. Ta se je různá od jednotek hodin až po několik dní, většinou jde o 48–72 hodin.
Bez léčby může ataka trvat až 5 dní.
Ataky svým rozsahem i bolestivostí výrazně negativně ovlivňují kvalitu života pacientů. Otok deformuje postiženou oblast těla natolik, že často znemožňují vykonávat běžné činnosti anebo pracovat. Závažné ataky (například otok hrdla) pak vyžadují okamžitou lékařskou péči.
Je proto velmi důležité naučit se u sebe rozpoznávat nejčastější projevy a v případě potřeby včas vyhledat odbornou pomoc.
Genetické
testování
Hereditární angioedém je onemocnění s autozomálně dominantním vzorcem dědičnosti. To znamená, že pokud jeden z rodičů má HAE, každé dítě (bez ohledu na pohlaví) má 50% šanci, že bude mít toto onemocnění také.
Genetické testování v odůvodněných případech, tj. na doporučení specialisty – alergologa nebo imunologa zdravotní pojišťovna genetické testy hradí. Testování se provádí ve specializovaných laboratořích. Zde klinický genetik během konzultace s vámi posoudí splnění tzv. indikačních kritérií, tedy zda máte na hrazené vyšetření nárok. Pokud ano, testy jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V opačném případě máte stále možnost si testy uhradit jako samoplátce.
Pokud testy přítomnost mutace u dítěte neprokážou (nezdědilo ji), nelze ji ani dále přenášet na své případné budoucí potomky.
Genetické testy mohou potvrdit přítomnost mutace a pomoci při plánování rodiny a léčbě.
Základem pro stanovení diagnózy HAE C1-INH je nezbytné laboratorní vyšetření krve. Z odebraného séra se provádějí různé testy.
Pro potvrzení dědičného HAE typu I a II jde o kvalitativní vyšetření koncentrace C1-inhibitoru, funkční vyšetření C1-inhibitoru a koncentrace C4 složky komplementu.
Léčba HAE zahrnuje prevenci a kontrolu atak a měla by být pro pacienta maximálně efektivní a pohodlná.
V České republice se pacienti s diagnostikovaným HAE léčí se v tzv. lékových centrech pro terapii hereditárního angioedému. Tato centra jsou v současné době čtyři: ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, Fakultní nemocnici FN Plzeň a Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Centra zajišťují:
Možnosti léčby pro české pacienty udávají Doporučené postupy léčby HAE v ČR vydávané a pravidelně aktualizované Českou společností alergologie a klinické imunologie ČLS JEP. Ty vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropské akademie alergologie a klinické imunologie.
Léčba se zaměřuje na tři hlavní oblasti: terapii akutních atak podle závažnosti příznaků, krátkodobou profylaxi před invazivními výkony a dlouhodobou profylaxi u symptomatických pacientů.
V současnosti neexistuje žádná léčba, která by atakám zcela zabránila, pomáhá je však efektivně zvládat.
Pacienti s HAE jsou vedeni v registru Primárních imunodeficiencí IBA? Registr slouží ke sběru epidemiologických dat pacientů u konkrétních typů diagnózy: jejich počtu a léčby). Data pomáhají sledovat epidemiologický stav v rámci republiky, porovnávají situaci mezi jednotlivými kraji, sledují průběh diagnostiky, léčby a péče celkově, vývoje terapie v čase, její efektivity, včetně finančních nákladů. Výstupy z registru jsou určeny také pro vědecké účely, pravidelně jsou prezentovány na odborných kongresech a také publikovány v národních i mezinárodních odborných periodikách.